Moje polštářková parta se včera rozrostla o čtyři nezbedná koťata. Jmenují se Anežka, Vilík, Adélka a Jonáš a hledají nějaký pěkný dětský pokojíček. Původně jsem vám je chtěla ve stručnosti představit, ale koťata se rozhodla, že to zvládnou sama.
Jsou to šikulky!
Roztomilá koťata hledají domov
„Mňau, jmenuji se Anežka a hledám hodnou lidskou holčičku, která by se o mě postarala. Za odměnu ji budu celou noc hlídat a odhánět případné strašidelné sny. To slibuji, mňau!“
„Mňau, já se jmenuji Vilík a je se mnou velká legrace. Hledám fajn kluka nebo holčičku, abych si měl s kým hrát. Moc se na tebe těším, mňau!“
„Mňauky, mé jméno je Adélka a taky bych si ráda našla domov u nějaké milé holčičky (klidně i u kluka). Budu s tebou spát v postýlce a dohlídnu na to, aby ses nikdy nebál(a). Tmu, bouřku i silný vítr spolu v pohodě zvládneme. Slibuju! Mňau.“
„Mňau, jmenuji se Jonáš a hrozně mě baví hrát si s dětmi. Budu rád za kousek hřejivé postýlky a hromadu lásky. Za to tě budu v noci hlídat a zahánět noční můry. Mňau.“
Koťata se moc těší do nových domovů a ještě vám vzkazují: „Nejsme vůbec nároční na údržbu. Stačí nás občas jemně vyprat a nechat uschnout. A s jídlem si nemusíte dělat starosti.“
Pokud se budete chtít některého kotěte ujmout, čekají na vás tady.
Mějte se krásně! A abych nezapomněla, brzy se můžou těšit na jedno překvapení všichni koňomilové. Nepůjde o polštářky, ale víc vám zatím neprozradím.
Lenka