Vánoční dárek pro tatínka

V jedné malé vesnici na jihu Moravy žije holčička jménem Hermína, která jako většina dětí tráví spoustu času s mobilem téměř přilepeným k obličeji. Někdy se ale od telefonu dokáže odtrhnout a nakukuje pod ruce své mamince, která ráda šije, maluje na textil a taky háčkuje.

I Hermínu baví něco vyrábět. S některými věcmi zatím potřebuje maminčinu pomoc, ale s většinou si poradí sama.

Jednou se takhle Hermína nudila, protože už ji nebavilo zírat do telefonu, a přemýšlela, jak by se mohla zabavit.

Zrovna se blížily Vánoce, tak to přímo svádělo k tomu, vyrobit pro někoho nějaký vánoční dárek. Vzápětí jí přišel nápad. Uvědomila si, že všichni doma mají v posteli hromadu malých polštářků kromě tatínka. Udělá mu teda polštářek.

Poprosila maminku, jestli by jí mohla ušít bílý povlak na poštářek. Maminka zrovna neměla moc času, tak se domluvily, že jí zatím vystřihne jen přední díl polštářku, Hermínka na něho něco namaluje a maminka potom polštářek došije.

S šicím strojem se totiž Hermínka zatím moc nekamarádí a ruční šití trvá moc dlouho a většinou na to Hermína nemá dost trpělivosti, lépe řečeno – prostě na to nemá nervy. 🙂

Hermína chvíli přemýšlela, jak polštářek ozdobit. Napadlo ji na něj namalovat růžového slona.

Vytáhla krabici s textilními barvami, obyčejnou tužku a pustila se do toho.

Nejprve si tužkou předkreslila na látku slona. Potom ho vybarvila pěkně na růžovo, pohrála si s oblohou a trávou a nechala obrázek pořádně zaschnout. Následně ještě sloníka okonturovala gelovým perem na textil. Se svým výtvorem byla moc spokojená.

Druhý den maminka povlak na polštářek došila a taky ušila vnitřní díl, který Hermína naplnila dutým vláknem, aby se tátovi na polštářku dobře leželo.

Hermína ještě obrázek pořádně zažehlila a dárek hrdě zabalila do vánočního papíru. Věřila, že tatínkovi udělá radost.

A potom si opět nalepila telefon na obličej. 🙂